Rádi poradíme v online chatu nebo na: dotazy@naboso.cz
Zajímá vás, co se děje s tělem, když si nazujete barefoot boty? Fyzioterapeut Michael Tichov z FyzioGO se podíval, co o běhu v barefoot botách říká věda.
Uvažujete o přechodu na barefoot boty, ale nevíte, co si o tom vlastně myslet? Nejste sami– nadšení běžci na jedné straně, skeptičtí ortopedi na druhé a hromada polopravd na sociálních sítích. Jedni tvrdí, že běhat „naboso" je návrat k přirozenosti. Druzí varují, že je to nejrychlejší cesta ke zranění.
Fyzioterapeut Michael Tichov z FyzioGO k tomu říká jasně: věda za posledních patnáct let udělala v tomhle tématu obrovský kus práce a na většinu otázek nám dává celkem jasnou odpověď. Výzkumníci sledovali, jak se mění došlap, jak jsou zatěžovány klouby, jak pracují svaly nohy, jaká jsou rizika zranění i jak se mění efektivita běhu. A závěr? Barefoot rozhodně není zázračná obuv, která vše vyřeší za vás — ale zároveň nejde ignorovat, že výsledky jsou konzistentní a běžci, kteří přechod zvládnou technicky i postupně, z něj skutečně profitují. Pojďme se tedy podívat na to, co opravdu víme.
Běh v barefoot obuvi není jen o botách. Je to především jiný způsob zatěžování nohou — a potažmo celého těla. Když vezmete běžce, který roky běhá v tlumených botách, a dáte mu tenkou podrážku, jeho technika se téměř vždy změní. A věda přesně popisuje jak.
V klasických běžeckých botách dopadá na patu přibližně 75–90 % všech běžců. Je to přirozené — silné tlumení v patě to umožňuje a vlastně k tomu i svádí. Jakmile ale tlumení výrazně ubyde, dopad na patu je rázem nepříjemný a tělo si samo během pár kroků řekne o změnu.
Barefoot běžci přirozeně přecházejí na došlap na celé chodidlo nebo na přední část. A to má zásadní vliv na to, co se s vaším tělem při každém kroku děje. Změna způsobu došlapu síly při dopadu neodstraní, ale výrazně mění jejich průběh:
Právě snížení rychlosti nárazu je jeden z nejdůležitějších faktorů prevence běžeckých bolestí — hlavně bolestí holení a kolen, na které v barefoot běhu působí menší síly.
Barefoot obuv nohu nevede, nepodpírá ani jinak nepomáhá. To je možná její největší přínos — noha prostě musí pracovat sama. To potvrzují i měření svalové aktivity, která ukazují:
Tohle je důvod, proč někteří fyzioterapeuti vidí barefoot jako tréninkový nástroj. Noha prostě musí pracovat. A zase se vracíme k otřepanému rčení – „barefooty jsou posilovna pro vaše chodidlo“.
Poslední změna možná není tak nápadná — ale svůj vliv na celý pohyb má zásadní. Přechod na barefoot přirozeně zkracuje délku kroku a zvyšuje počet kroků za minutu. To přináší:
Změny v mechanice běhu, které barefoot obuv vyvolá, jsou tedy reálné a dobře popsané. Ale co se děje dál — ve vašem těle? Jiný způsob došlapu a jiný rytmus kroků mají přímý dopad na to, co se odehrává ve svalech, šlachách a kostech při každém tréninku. A právě tam se rozhoduje, jestli vám barefoot běh pomůže, nebo naopak ublíží.
Když začnete běhat v barefoot obuvi, nezmění se jen způsob došlapu. Největší proměna probíhá hlouběji — v samotné struktuře chodidla, klenby a lýtkového komplexu. Věda už poměrně dobře ví, co se tam děje.
Jedním z nejčastěji zmiňovaných benefitů barefoot běhu je úleva v oblasti kolen. Není to náhoda — změnou došlapu se většina zatížení přesměruje do chodidla a lýtka, čímž se koleno i kyčelní kloub přirozeně odlehčí. Právě proto řada běžců, kteří roky bojovali s bolestí kolen, po přechodu na barefoot boty pocítí výraznou úlevu.
Zajímavé je, že přestože kotníkem při barefoot běhu prochází větší síly než v klasické botě, celá dolní končetina je paradoxně stabilnější. Kotník se méně vychyluje do stran, pohybuje se v pevnější ose a zatížení se efektivněji přenáší na svalstvo lýtka. Výsledkem je celkově lepší stabilita dolní končetiny.
Barefoot obuv klenbu nepodpírá — všechny svaly chodidla tak musí dělat svou práci naplno. Výzkumy ukazují:
Studie z roku 2014 dokonce prokázala měřitelnou změnu výšky klenby po pouhých šesti týdnech tréninku v barefoot botách — a to právě díky tomu, že svaly, které klenbu drží, zesílily.
Došlap na celé chodidlo nebo jeho přední část přenáší výrazně více zatížení do lýtkových svalů a Achillovy šlachy.
Má to svá pozitiva i rizika:
Často se objeví bolest lýtkových svalů která je normální, ale nesmí se to přehnat. Je to jako typická svalová bolest po tréninku v posilovně. Tělo prostě potřebuje čas, aby si zvyklo.
Klenba chodidla funguje jako přirozená pružina. V barefoot obuvi musí pracovat více, protože tlumení nepřebírá silná odpružená podrážka.
Výsledky studií ukazují:
Pozor ale na jedno — vazy a tkáně se přizpůsobují pomaleji než svaly. Studie z roku 2017 potvrzuje, že barefoot boty mají pozitivní vliv na klenbu — ale jen u lidí, kteří přecházejí postupně a pomalu.
Přetížení drobných kostí v přední části chodidla je nejznámější riziko při příliš rychlém přechodu na barefoot. Studie z roku 2013 popsala, že u běžců, kteří přešli příliš rychle, se v těchto kostech objevily první příznaky stresových reakcí — přičemž ke skutečnému zranění nedošlo. Problémem nebyly barefoot boty jako takové, ale rychlost přechodu.
Kosti se totiž adaptují pomaleji než svaly, a právě proto je postupnost tak důležitá. Dobrá zpráva ale je, že trpělivost se vyplatí — kosti, které si na nové zatížení postupně zvyknou, časem zvýší svou hustotu a stanou se výrazně odolnějšími než předtím.
Silně tlumené boty toho hodně vyrovnávají — nárazy, nestabilitu, nerovnosti terénu. Jenže tím zároveň berou chodidlu něco důležitého: informace o povrchu, po kterém běžíte. Barefoot obuv tohle mění.
To vede k:
Tenhle efekt je v diskusích o barefoot obuvi často podceňovaný — přitom jde o jeden z největších přínosů, a to nejen při běhu, ale i při každodenní chůzi.
Všechny výše popsané změny mají jedno společné: potřebují čas. Tady je několik tipů, jak přechod zvládnout bez zbytečných bolestí.
Začněte pomalu. Nezačínejte tím, že barefoot boty nazujete na svůj obvyklý trénink. Prvních pár týdnů zařaďte barefoot jen jako doplněk — procházka nebo lehký výklus v parku. Tělo potřebuje týdny, ne dny, aby si zvyklo.
Vyberte správné boty. Klíčové parametry jsou nulový drop, dostatečně široká špička a tenká ale funkční podrážka. Boty musí ale hlavně skvěle sedět. Začátečníkům se vyplatí sáhnout po botách s mírně silnější podrážkou nebo vyjímatelnou stélkou — přechod tak bude postupnější.
Poslouchejte tělo. Mírná únava lýtek nebo chodidel je normální. Ostrá či dlouho trvající bolest v Achillovce, přední části chodidla nebo jiné části těla je signál ke zpomalení. Rozdíl mezi zdravou adaptací a přetížením je většinou právě v tom, jak rychle jste přidávali objem.
Pečujte o chodidla. Skvělým pomocníkem je masážní míček— pravidelné válení chodidla po míčku uvolňuje napětí ve svalech a tkáních. Stačí pár minut denně, třeba ráno po vstávání nebo večer před spaním.
Když to shrneme — přechod na barefoot je trochu jako naučit se znovu běhat. Ne proto, že byste zapomněli jak na to, ale proto, že tělo musí přepsat pohybové vzorce, které si budovalo roky. Jiný došlap, jiné zatížení kloubů, jinak pracující svaly, jiný rytmus kroků. To vše dohromady tvoří zcela nový styl pohybu. A jako každá nová dovednost — chce čas, opakování a postupnost. Kdo tohle respektuje, má velkou šanci, že mu barefoot běh přinese kýžené benefity: posílené svaly chodidla a klenby, menší zatížení kolen, lepší stabilitu kotníku a celkově přirozenější pohyb.
Autor článku: Mgr. Michael Tichov
Aktivní sportovec a fyzioterapeut, který se řídí heslem „ve zdravém těle zdravý duch“. Jeho dominantou jsou tělesná cvičení, ať už jde o sportovní trénink, nebo terapeutická cvičení s cílem zbavit člověka chronických bolestí. Další fyzio tipy najdete na Instagramu FyzioGo.
Článek vychází z poznatků následujících studií: Lieberman et al. (2010) — kinematika došlapu a snížení nárazů; Daoud (2012) — výskyt zranění u různých typů došlapu; Bonacci et al. (2013) — změny pohybových vzorců při přechodu; Ridge et al. (2013) — riziko přetížení kostí; Miller et al. (2014) — změny výšky klenby; Roper et al. (2016) — metabolická zátěž lýtek; Hollander et al. (2017) — dlouhodobý vliv minimalistické obuvi na nožní klenbu.
